Ženy, probuďme se konečně!

Drahé plamenice dvojné, :-)))

dnes jdu promluvit k vám. Chci vás přímo popadnout za ramena, zatřepat s vámi a říct vám: "Cožpak to nevidíš, že jsi to ty, které něco uniká???" :-D

Berte tenhle článek, prosím, s tou největší pokorou a humorem zároveň. Protože já vás mám moooc ráda, ale ráda si taky dělám z věcí prdel. Tak abyste si to nebraly osobně. Ale my jsme vysokovibrační bytosti, takže je mi jasné, že se určitě neurazíte. :-D

Naše bytost / duše existuje ve více vrstvách / dimenzích, chcete-li. A jsou vrstvy, kde nám náš mužský protějšek velice pomáhá a je dokonce naším učitelem. Občas mám pocit, že do toho ti pánové vidí víc, než si my i oni uvědomujeme. Jako by to, co dělají, dělali s určitým záměrem a pro naše dobro. Ale my to nevnímáme, protože to, co vidíme, je bolest z odloučení. Realitu často hodnotíme pouze podle toho, co se nám momentálně děje. Samozřejmě pak často dojdeme k uvědomění, že se to tak děje z určitého důvodu, že je to tak správně a že vše bude tak, jak má být. Ale ruku na srdce, jak dlouho vám takový stav vydrží? Nevkrádají se vám do mysli pochybnosti? Strachy? Odsuzování našeho protějšku?

Ještě než se dostanu k hlavnímu sdělení, které vám chci říct, tak to vezmu trochu obšírněji, ale pochopíte proč. Uvědomujete si, kdo doopravdy jste a v jakém světě / vesmíru žijete? Pocházíme z jednoty, ze Stvořitele. Stvořitel tvořil a tvoří. A my můžeme také. Nejen že můžeme, ale my také tvoříme. Každou sekundu našeho života. Každé akci předchází rozhodnutí, každému rozhodnutí myšlenky a emoce. A čím více se nám toho v životě děje v určité formě, tím spíše (a samozřejmě logicky) uvěříme tomu, že ta forma je právě tou naší realitou. Čím více špatného se nám bude tím, tím více špatného budeme očekávat. A čím více špatného budeme očekávat, tím horší to opravdu všechno bude. A to ze dvou důvodů.

První je ten, že naše myšlenky a vnímání reality v nás skutečně vyvolávají určitý typ emocí a ty způsobují, že se ohledně něčeho cítíme, jak se cítíme. Když se na nás prodavačka v obchodě zamračí, můžeme si to vyložit buď tak, že si to vezmeme osobně a ještě nás to naštve, nebo tak, že má třeba ta špatný den a zpátky se na ní usmějeme / nebo to necháme být. Jedna (modelová) situace, několik scénářů. O čem to ve skutečnosti je? O nás. Stává se z toho takové sebenaplňující se proroctví.

Druhý důvod je starý známý zákon přitažlivosti. Představte si to tak, že máme energetické pole, které zvyšuje svou vibraci tím, jak se otevírá naše vědomí a jak si pouštíme víc lásky do života. A takhle naladěné lidi a události začneme více a více přitahovat do našeho života a zároveň lidi, kteří už s naší vibrací neladí, postupně začnou z našeho života mizet a nebo porostou s námi.

Skvělé je, že s naším dvojplamenem to funguje úplně stejně a na dálku. Čím víc se budete držet ve stavu lásky, a to i v těch těžkých momentech, tím více poroste vaše energie a bude to tlačit i váš protějšek, aby to rychle dorovnal ve hmotě. A dokud se to nestane, tak vám to prostě nebude fungovat, protože nebudete "vibrovat" stejně a bude vás to od sebe odhazovat. Zákon přitažlivosti prostě funguje. Záměrně jsem zmínila hmotu, protože jak jsem psala o pár odstavců výše, na těch jiných úrovních nám naše dvojplameny velice pomáhají. Oni jsou ti, co si na sebe vzali tu roli toho "neprobuzeného", toho více logického, toho, který se bude "hůře probouzet" - aby naučili nás bezpodmínečně milovat a bezpodmínečně důvěřovat. 

Abychom konečně pochopili, že vše, co se nám děje, je pro naše dobro. Vesmír nám ukazuje: "Kdy už konečně pochopíš, že když se tomu odevzdáš, přestaneš mít potřebu to kontrolovat a začneš nám důvěřovat, že pro tebe chceme to nejlepší, tak si vytvoříš ten prostor, abys to nejlepší dostal/a?"

Dokud tohle nepochopíme a neaplikujeme do našeho života, pořád se budeme motat ve stejných kruzích jen s malými pokroky. Když se nám určitý typ situací neustále opakuje, znamená to jediné - že nás ty situace přichází něco naučit a že dokud to nepochopíme, budeme ty lekce dostávat dál a dál.

Vztah s dvojplamenem bude fungovat na principech a základech, které právě rezonují s bezpodmínečnou láskou a s bezpodmínečnou důvěru. V nás a v naše protějšky. To neznamená, že nebudou přicházet ve vztahu žádné rozkoly. Naopak, budou přicházet, dokud se v těch nových principech neukotvíme. Dokud se nenaučíme, jak k tomu přistupovat. Ale to už jsem se dostala v myšlenkách trošku dál.

Tímhle tím vším chci říct, abychom se začali (všichni, ne jen ženy) koukat na to, co nám do života přichází, pozitivně. Naučme se bezpodmínečně důvěřovat tomu, že vše, co se děje, je pro naše dobro.  Naučme se bezpodmínečně důvěřovat našim dvojplamenům, že všechny svoje lekce zvládnou. Naučme se bezpodmínečně důvěřovat tomu, že nás milují, i když nám to ve hmotě neukazují, neříkají a mnohdy se chovají protichůdně. Jste jedno a to se nezmění, i kdybyste se na hlavu postavili. (už jsem to zkoušela a fakt to nepomohlo :-D ) Naučme se zase naivně věřit v zázraky, protože jedině tak, že v ně uvěříme, jim umožníme, aby přišly. A to ve všech oblastech našeho života. 

Byli jste stvořeni ve stejný okamžik právě proto, abyste byli manífestací bezpodmínečné lásky a mohli jste ji společně prožívat.

A znovu opakuji. JSME JEDNO. Když důvěřujete tomu druhému, automaticky to léčí i vás. Automaticky tím důvěřujete i sobě. A míra důvěry v sebe sama pak odráží důvěru v toho druhého. A opět se dostáváme k tomu samému, co já sama pořád dokola říkám a co se nám neustále všem děje. 

Dostala jsem před pár dny takovou "facku", že mě to přimělo se opravdu hluboce zamyslet nad tím, co vám zde píšu, a zreflektovat, jak o věcech přemýšlím já. A já jsem se rozhodla být pozitivní a naivní. Bezpodmínečně milovat a důvěřovat. A na to konto jsem dostala hned takovou malou zkoušku, kdy jsem přesně upadla do stavu zoufalství, ale uvědomila jsem si, že je to zkouška. A začala jsem ten pocit zoufalství jen pozorovat a vnímat, proč přichází. Najednou jsem se dostala do nadhledu a ten pocit byl pryč.

A to je velice důležité trénovat a nenechat se odradit tím, že to hned nepůjde.

Suma sumárum - milé dámy, přestaňte pochybovat o sobě, přestaňte si myslet, že nejste dost dobré a hlavně si to přestaňte myslet o vašich plamenech. Začněte důvěřovat tomu, že vše, co do vašeho života přichází, přichází z velice dobrého důvodu - aby vás to dovedlo k něčemu lepšímu, nebo aby vás to naučilo něco, co vás pak dovede k něčemu lepšímu. Můžete buď vyhrát nebo se něco naučit. ;-)

Začněte důvěřovat vašemu dvojčeti, protože to potřebuje. Jděte mu příkladem - buďte ve správném nastavení a energii (láska je láskaaaaaaa), žijte v pravdě a dejte mu prostor. Sama jsem si vyzkoušela být v pozici toho, kdo je pod tlakem a musím říct, že to nebylo moc příjemné. :-)

A ještě poslední věc. I kdyby tohle vše, co tu píšu, byly nakrásno jen bludy, preferuji žít ve "sluníčkovém" módu, kdy všechno uvidím v lepším světle a budu se udržovat na vyšší vlně. To nejméně, co mi to může přinést, je právě to, že já se budu cítit dobře, budu mít energii a budu ji využívat k něčemu smysluplnému.

FB skupina