Život s dvojplamenem

Ráda se ohlížím za tím, kam jsem se posunula, a proto si už více než 4 roky píšu elektronický deník. Zápisky do něj píšu jednou za kvartál, někdy i v řádu několika dnů, podle aktuální situace. Byl hodně věnovaný mým pocitům ohledně mého DP a postupem času jsem do něj začala psát i svoje filozoficko-spirituální úvahy. Díky tomu, že do něj čas od času nahlédnu, si uvědomím, že jsem čím dál více sama sebou. A díky tomu jsem šťastnější a spokojenější s odrazem ve svém zrcadle.  Bytím sama sebou mám na mysli to, že se neztotožňuji se svým tělem, neztotožňuji se svou rolí, ale uvědomuju si, že jsem nějaká energie, která je součástí většího celku. Postupně ladím ego, postupně se stávám vědomou a přijímám vše, co k tomu patří... nějakou schopnost napojení na různé typy energií, možnost léčení jiných osob, ale i pomoc Zemi, se kterou jsem za poslední měsíc hodně posílila vztah a jsem za to moc ráda. Tohle vše už beru jako běžnou součást svého života.  Samozřejmě v době, kdy jsem s tím

V dnešním článku bych se chtěla zase víc do hloubky zaměřit na tebe, jako na jednotlivce, ve svazku s dvojplamenem. Článek bude delší, ale vnímám, že je důležité, abych ho napsala systematicky, dopodrobna a jasně. Kdo se v této hře pohybuje už delší dobu, ví moc dobře, že je to cesta brutálního osobního rozvoje. Ráda to přirovnávám k permanentní koupeli v holících břitvách . Chci tu s tebou sdílet moje postřehy, které jsem na své šestileté cestě pochopila. On je já a já jsem on -> jsme jedno Všechno, ale opravdu všechno, co u tvého protějšku vidíš, je něco, co najdeš i sám u sebe. Všechny emoce, pocity a myšlenky, které máš vůči němu, si představ jako něco, co pociťuješ vůči sobě. Člověk sám sebe často nepozoruje, nevnímá se, neanalyzuje každou myšlenku, takže tohle prostě nevidí. Naučila jsem se, že když mám vůči svému protějšku nějaký pocit, většinou něco, co mi vadí, a nejsem schopná to u sebe nějakým způsobem identifikovat, i přesto si říkám: "Když tohle k němu bu