Přeskočit na hlavní obsah

Co je to vlastně dvojplamen?

V dnešním článku se chci vrátit na počátek všeho. :-) Ráda bych Ti zde vysvětlila, co je to dvojplamen a jak vzniknul, protože v této komunitě je ohledně toho, co ve skutečnosti dvojplamen je, mnoho nejasností. Když začneš googlit a narazíš na články, které dvojplamen popisují, je to převážně popis příznaků (jak poznat, že jde o dvojplamen) a zážitků, které tě můžou potkat na této cestě. Ale kdo nebo co to vlastně je?


Na počátku všeho byl Zdroj / Stvořitel / Bůh, který stvořil takové svoje podjednotky - duše. Tyto duše obsahovaly opačné póly jedné energie - tedy mužskou i ženskou. Nazvěme tuto duši naším vyšším já - dvojplamenem. Z tohoto "vyššího já" vzešly také dvě podjednotky, tedy jednotlivé plameny, jeden s ženským a jeden s mužským aspektem, nicméně tyto plameny jsou celistvé samy o sobě a i tyto plameny mají ve svém jádru mužskou i ženskou energii. Nejlépe to vystihne asi příklad jednovaječných dvojčat, které sdílí totožnou DNA, pochází z jednoho vajíčka, ale jsou to dvě samostatné bytosti.

Cítila jsem potřebu toto ujasnit, protože můžou pak vznikat nepřesné představy o tom, že dvojplamen je náš dokonalý partner, jehož účelem je nás perfektně doplňovat. Jenže jediný, kdo nás může naprosto a dokonale doplnit, jsme my sami. Díky tomu, že dvojplamen je jedno energetické jádro, ze kterého vzešly dvě samostatné a celistvé jednotky, je pro nás dokonalým odrazem, který nám ukáže naprosto všechno, co se v našem nitru skrývá.

Tudíž návrat do jednoty je v podstatě iluze. Vy se nemáte kam vracet, vy už jste jedno na energetické bázi, díky vašemu vyššímu já. (Jen pro upřesnění: Toto vyšší já je nějaké vyšší než vyšší já, protože i naše duše mají vlastní samostatná vyšší já, ale snažím se tu vysvětlit tento princip co nejjednodušeji)

Náš protějšek je tedy v podstatě kopií naší duše. Jsou to takové dvě duše, které rezonují na naprosto stejné frekvenci a pouze se dělí na mužský a ženský aspekt. Představuju si to jako dva stejné dortíčky, jen jeden má na špičce třešeň a druhý jahodu. :-)

A jaký byl důvod pro vznik dvojplamenů? Jednak proto, abychom získávali mnohem více zkušeností (protože proč získávat zkušenosti jednou, když to jde dvakrát? :-D), ale taky proto, abychom věčností neputovali sami. Je mnohem zábavnější mít svůj "dokonalý odraz", se kterým můžeme hrát tuto božskou hru, a který je pro nás zároveň domovem a tou "největší jistotou" ve vesmíru.

Také se setkávám s tím, že dvojplameny vznikly jako "božské partnerství" - dokonalá manifestace božské bezpodmínečné lásky.

FB skupina



Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Jsem ráda za každou zpětnou vazbu od vás, pomáhá mi to vylepšovat tuto tvorbu. :-)

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co mě učí fáze odloučení s dvojplamenem

Je toho tolik a tolik toho, co moc nejde slovy popsat, že nevím, jak to do tohohle článku napíšu, ale mám silnou touhu se o to s tebou podělit, protože teď můžu konečně říct, že si opravdu uvědomuju, o čem tohle je. V několika pár příspěvcích, na které jsem vždycky při hledání informací ohledně dvojplamenů na internetu v minulosti narážela, se často zmiňovalo, že je to o té cestě růstu, rozvzpomínání si na to, kdo jsme a nacházení bezpodmínečné lásky uvnitř sebe. Když jsem to pokaždé četla, vždycky to bylo pro mě naprosto abstraktní a neuchopitelné. Byl to teoretický koncept, který jsem chápala logicky, protože to v tom celém kontextu dávalo smysl, ale nikdy jsem to plně nepochopila. Až teď. Měsíc po rozchodu. Když jsme se rozcházeli, bylo mi naprosto jasné, že brzy dospěju k onomu známému: "Mělo to smysl, že se to stalo, protože jsem si uvědomila to a to, naučila jsem se to a to a stala jsem se tím a oním." Když už člověk pozná pravidla této hry, dá se to opravdu kr
2 komentáře
Další informace

Nový život bez dvojplamenu

Dlouhých 6 let byl aktivní součástí mého života. Někdy více, někdy intenzivněji, někdy jsme měli okurkovou sezónu. Ale věděli jsme, že jsme svou součástí nejen duševně, ale také ve svých hmotných životech. Nazývali jsme se přáteli, ale já vždycky věděla, že je to jen společensky přijatelná maska, kterou jsme se mohli prezentovat před ostatními, před našimi životními partnery, ale asi nejvíce sami před sebou. Většinu času, co se známe v této inkarnaci, mi tato role a maska neseděla, ale jelikož jsem ho chtěla mít ve svém životě, nezbývalo mi nic jiného, než tu roli přijmout. Ve smyslu, že jsem se do této role snažila napasovat a věřila jsem, že to bude fungovat. Když nastal letos v dubnu bod zlomu, kdy jsme překročili určité hranice a začali jsme se po té době konečně sbližovat, věděla jsem, že to bude buď a nebo. Buď do toho půjdeme naplno, nebo už takto nebudu moct pokračovat dál. Kritický bod ovšem nastal v červenci, kdy jsem se postavila sama za sebe, za to, co doopravdy chci a
7 komentářů
Další informace