V dnešním příspěvku s tebou chci sdílet inspiraci, kterou ve mně vyvolal můj poslední vztah před dvojplamenem. Tento vztah byl pro mě důležitý. Klíčový. Spoustu mě toho naučil, hodně jsem se díky němu otevřela a vyčistila si to, co by dvojplamen nesnesl. Připravoval mě na něj. Nejen dvojplamen je pro nás inspirativní. Neupínejme se tedy na něj a dovolme si milovat i jiné lidi, kteří nám můžou otevřít srdce tak, jak bychom si to nikdy nedokázali představit. Následující řádky jsou z dopisu, který jsem svému bývalému partnerovi psala zhruba před rokem.
Proč nechci očekávat? A proč nechci, aby bylo očekáváno? Očekávání bolí. Očekávání omezují. Omezují naše chápání a vnímání. Staví hranice. Láska jde ale za očekávání. Láska boří hranice a dovoluje nám jít daleko za ně. Jsme silnější, když milujeme.
Láska nevyčítá, když se očekávání nenaplní. Láska nám dovoluje dávat, aniž bychom očekávali něco nazpátek. Milovat bez hranic neznamená obětovat sebe pro toho druhého. Milovat bez hranic znamená milovat SE. Milovat druhého stejně jako sebe. Milovat se navzájem. Milovat neznamená vlastnit. Vlastnit potřebují ti, co se nesrovnali se svým egem. Jejich ego je omezuje, ať už je příliš velké nebo malé. Když začneme milovat sebe, srovná se náš vztah s naším egem. Naše ego bude stejně velké jako my sami. A od té chvíle budeme moci doopravdy milovat i druhé. Protože když milujeme sebe, když máme sami sebe, proč bychom měli potřebu vlastnit druhého, řídit mu život, strachovat se, že ho ztratíme, a proto ho omezovat? Milujme druhé, jako milujeme sebe. Nikdy víc a nikdy méně. Protože když milujeme druhého stejně jako sebe, dáváme mu nejvíc, co mu můžeme dát. Je to ten největší dar.
Láska je energie a hnací motor. Zároveň ji nelze zhmotnit. Lásku nemůžeme vidět. Lásku můžeme cítit a prožívat. Láska nemá formu partnerského vztahu. Partnerský vztah je omezení. Partnerský vztah nastavuje očekávání. Láska sama o sobě lidi formuje tak, aby byli šťastní. Láska udává směr a vývoj, nemusíme udávat směr a vývoj lásce. Takhle láska nefunguje. Když se ji snažíme korigovat, když od lásky očekáváme, tak hovoří naše ego. Já chci milovat a prožívat lásku. Nechci očekávat, nechci čekat, AŽ… Chci být a milovat tady a teď, jedině to dává smysl. Život je tady a teď. To, co bylo včera, už nevrátíme, to, co bude zítra, zůstane zítřkem. Plány a očekávání jsou zítřkem. Život a láska jsou tady a teď. Duše je ta, co miluje, ego se snaží o přežití. Ego se snaží, abychom nebyli zranění.
Komentáře
Okomentovat
Jsem ráda za každou zpětnou vazbu od vás, pomáhá mi to vylepšovat tuto tvorbu. :-)