Je několik důležitých aspektů této vazby (cíleně neříkám vztahu, protože se to standardům vztahů, které známe z naší reality, zcela vymyká), které je potřeba si uvědomit.
Dvojplamen je sice druhá půlka tvojí duše, na druhou stranu jste pořád dvě samostatné jednotky. Jsme tady všichni sami za sebe a naše duše je kompletní entita. Nepotřebuješ toho druhého, aby tě doplňoval. Tím, že jste jedineční, společně dokážete utvořit mnohem víc než je “součet” vás dvou samotných. Myslím si, že tohle je právě ten kámen úrazu. Klasické ego vztahy jsou většinou založené na závislosti na druhém člověku. Závislost si každý může představit po svém. U někoho se to projevuje žárlivostí, potřebou být neustále s tím druhým, tendencí neudělat ani krok bez sebe nebo si toho druhého přivlastňovat, kontrolovat ho atd.
Don’t get me wrong. Nehodnotím to. Neříkám, jestli je to dobré nebo ne. Každý typ vztahu má svůj význam a i já jsem si těmito vztahy prošla. Abych zjistila, že to (pro mě) nefunguje. :-))) Dvojplameny závislost nesnesou. Jakmile jeden začne lpět na druhém, což se zákonitě prostě stane, protože je to model, který známe, tak ten druhý začne brutálně uhýbat (utíkat).
Dvojplamen tě učí právě tomu, aby ses naučil být šťastný sám za sebe a se sebou. Učí tě bezpodmínečné lásce nejen k němu, ale i k sobě (potažmo k celému společenství, ale to je opravdu hard level). Ta bezpodmínečná sebeláska je ten nejdůležitější milník (ale bohužel ne jediný), ke kterému je potřeba dojít, abyste mohli být spolu. Dokud se nezačneš přijímat právě takový, jaký jsi, a takového i sebe milovat, vzdaluješ se od toho, abyste byli spolu. A v momentě, kdy to dokážeš, tak ti přestane záležet na tom, zda spolu jste nebo ne. Kaboom! To je ten bod, kdy se (podle mého) dáte dohromady. Akorát na tom musíte být stejně. :-D
Zní to naprosto šíleně a úplně rozumím tomu, proč to trvá léta a léta, než se ti dva dají dohromady. Někdy na to nestačí ani jeden život. Pro mě je tohle zatím teorie. Každopádně to, co tu píšu, vychází z mých vlastních zkušeností a z toho, co se mi ověřilo, že je pravda. V momentě, kdy jsem se nejvíc posunula sama k sobě a k přijímání sebe, uvědomování si své hodnoty, jsme měli nejvíc intenzivní období mezi sebou. Trvalo to sice pár týdnů, ale stálo to za to. Tohle období přišlo i z jiného důvodu, ale o tom napíšu zase někdy jindy, ať se máš na co těšit. :-)))
Komentáře
Okomentovat
Jsem ráda za každou zpětnou vazbu od vás, pomáhá mi to vylepšovat tuto tvorbu. :-)