Jak se sblížit s dvojplamenem? Nauč se hrát lépe se svým egem

Ego… co to vlastně je? Je součástí naší fyzické existence. Ego myslí, mluví a jedná. Ego je to, které pochybuje. Ego se snaží věci škatulkovat, analyzovat, soudit. Oddělovat nás od sebe samých. Člověk je trojjediná bytost a ego tyto tři složky vnímá zvlášť. Když to tak píšu, uvědomuju si, že ego nám nastavuje naše duální vnímání světa. Dualita je iluze, ve které žijeme. Proč? No protože by to jinak přece nebyla taková sranda. :-D Ego ti umožňuje prožít sebe ve všech extrémech, protože je spojeno s emocemi. A emoce jsou taky duální.

Duše totiž všechno ví. Duše je střípek ze Zdroje a ten obsahuje vše. Takže i tenhle střípek obsahuje vše. Když chceš něco vědět, obrať se tedy na duši. Říká se, že duše nám našeptává a my se jí musíme naučit naslouchat. Tím pádem se musíme naučit naslouchat sami sobě. Na to musíme utišit řev ega.

Je to nádherná a fascinující hra. Když se na to dívám z nadhledu, je to opravdu dokonale vymyšlené. A my jsme toho součástí. Takže my jsme dokonalí. 

Naše ego nás odděluje od našeho dvojplamene. Náš protějšek jsme my sami, tedy on je já / já jsem on. Tím pádem, když mě ego odděluje od mé duše, odděluje mě i od mého dvojčete. A čím více se necháme ovládat egem, tím více znemožňujeme proces sjednocení. Kdysi jsem svoje dvojče odmítla - kvůli předsudkům, strachu a závislosti na mém tehdejším partnerovi. Také kvůli lpění na minulosti a rozpolcenosti. Připadala jsem si tehdy jako dvě osoby v jedné, neuvěřitelně se to ve mně tříštilo a byla jsem ztracená ve svých vlastních pocitech.

Vtipné je, že když si tohle začneme uvědomovat, máme chuť se našeho ega zbavit. Ale to je vlastně naše ego, které říká: "zbav se ega!". A v tom je ta hra. :-)

Přijmi svoje ego, nebojuj s tím. Miluj ho a poděkuj mu za zkušenosti, které ti dává. Tímhle ho utišíš a uklidníš. Cesta není ho zabít. Cesta není něco na nás ničit, rušit nebo potlačovat. Naopak, když se vydáme cestou přijetí veškerých svých složek a uvádění je do harmonie, přinese to nejen klid pro nás, ale také do našeho svazku. 

Moje osobní rozpolcenost také přicházela v momentě, kdy moje ego šlo proti záměru duše. Když jsem sama sebe uvedla do větší harmonie a rovnováhy, začala jsem opravdu slyšet, co mi moje duše říká. Začalo to malými signály a vnuknutími, až po to, že jsem dneska schopná v meditaci přicházet na zajímavé informace.

Dokážu už krásně rozlišit, co je duše a co je ego. Určitě nejsou v harmonickém souladu, ale je to cesta, kte které směřuju. 

Dám sem ještě definici ega, která se mnou rezonuje, z jiného webu:

“Ego miluje formy, takže potřebujete kolem sebe hmotné věci a identifikujete se s nimi. Ztotožnění s věcmi vám dává hodnotu, kterou sami sobě dáváte. Určujete svou cenu podle toho, co vlastníte, jaké postavení máte, kolik máte peněz a když tyto formy ztratíte (protože formy jsou energie a vše prochází změnou), cítíte se nikým nebo méněcenným.

Ego miluje příběhy, takže lidé se často drží svých neštěstí, o kterých mluví, a jejich vlastní příběh jim dává pocit, že jsou něčím zajímaví. Proto jsou lidé nemocní, nešťastní, osamocení, nemilovaní, lhostejní, nadřazení, kritičtí, nespokojení."

Jen vědomý člověk umí ego využívat ke svému prospěchu.

Ego může být úžasným sluhou. Dává inspiraci a podněty. Jen vědomý člověk je sebevědomý - je si vědomý sám sebe. Své podstaty, kým opravdu je a využívá propojení se Zdojem, se svým domovem. Užívá si přítomný okamžik a každičké chvíle svého života s otevřeným srdcem.

Ví, že to, jak vidíme svět, je jen iluze a že všechno má daleko hlubší význam, 

než jsme schopni zavnímat našimi pěti smysly. Že všichni pocházíme z jednoho zdroje, takže všichni lidé jsou v napojení na Zdroj.

Rozdíl je jen v tom, že někteří jsou si vědomi sami sebe a jiní netuší,

kým vlastně jsou. Ale, každá tma zmizí, když k ní pustíme světlo. Uvědomte si prosím, vy nejste své tělo, vy nejste svá mysl, vy nejste své myšlenky, vy nejste své ego… Vy jste čisté Vědomí. Buďte tím, kým chcete být.”